Lži, lhaní, předstírání, asi to zná každý... asi každý alespoň jednou lhal a pochybuju, že by se našel člověk, kterému nikdy nebyla předložena a přednesena lež. Nejhorší z nich jsou ale ty, které předkládáme sami sobě... lži o tom, co vidíme, ale nechceme vidět. Občas musíme otevřít oči a uvědomit si, že to nejlepší, co můžeme udělat je zastavit. Přestat a nechat věci být i když to bolí, protože to, co chceme prostě.... nevyjde a není to ničí vina, jenom to tak prostě má být.
Výhoda toho, když si polámete srdce je v tom, že alespoň víte, že pořád nějaké máte... přijdou kotrmelce, přijdou chvíle klidu a já asi vždycky, když se cítím takhle, vzpomenu si na závěr filmu GIA a na jeden z nejpamátnějších výroků co jsem kdy měla tu čest slyšet
"Life and death, energy and peace. If I stop today it was still worth it. Even the terrible mistakes that I made and would have unmade if I could. The pains that have burned me and scarred my soul, it was worth it, for having been allowed to walk where I've walked, which was to hell on earth, heaven on earth, back again, into, under, far in between, through it, in it, and above."
Protože v závěru nezáleží na chybách co jsme udělali, na tom, o strašného se nám kdy stalo, záleží jen na tom, kam se vydáme.
Peace... out.
Luc
Žádné komentáře:
Okomentovat